Otázka reinkarnace, tedy znovuzrození duše po smrti, fascinuje lidstvo od nepaměti. Najdeme ji v hinduismu, buddhismu, kabale, ale i v moderních ezoterických směrech. Ale na otázku „Jak dlouho vlastně trvá, než se duše znovu narodí?“ není odpověď jednoznačná, protože se různé tradice i osobní zkušenosti liší.
Čas mezi smrtí a novým životem není univerzální
Většina tradičních směrů se shoduje v jednom: neexistuje pevně daná doba mezi smrtí a novým narozením. Čas mezi inkarnacemi se liší podle stavu duše, jejích zkušeností a toho, co si z minulého života nese.
Mezi nejčastěji zmiňované faktory patří:
- míra připoutanosti k minulému životu
- nedokončené vztahy nebo životní lekce
- potřeba zotavení po náročné existenci
- rozhodnutí duše a její další směřování
Některé duše se podle těchto učení vracejí velmi rychle, jiné setrvávají mimo fyzický svět dlouhou dobu.
Hinduismus a cyklus znovuzrození
V hinduistickém pojetí se reinkarnace odehrává v cyklu samsára. Čas mezi smrtí a novým životem se velmi liší. Některé duše se vrací rychle, jiné bloudí v mezisvětě (naraka nebo pitrloka) déle. Důležité je, jakou karmu si člověk vytvořil – ta určuje kvalitu i načasování příští existence.
Buddhismus a mezistav mezi životy
Buddhismus popisuje mezistav zvaný bardo. Podle tibetské Knihy mrtvých může tento stav trvat až 49 dnů. Během této doby se duše setkává s různými vizemi, které odrážejí její vlastní mysl. Po uplynutí této lhůty nastává nové vtělení – ať už do lidského těla, nebo do jiné formy existence. Někteří učitelé ale zdůrazňují, že pro vyspělé bytosti nemusí žádná „čekací doba“ existovat – mohou se rozhodnout inkarnovat okamžitě.
Křesťanská mystika
Oficiální křesťanská doktrína reinkarnaci neuznává, ale některé gnostické a mystické proudy ji zmiňují. V esoterické literatuře se často uvádí, že průměrná doba mezi dvěma inkarnacemi bývá kolem 50 až 200 let. Tato doba se považuje za období duchovního učení v jemných světech.
Moderní esoterika
V moderní esoterice se často uvádí, že čas mezi inkarnacemi bývá v rozmezí desítek až stovek let. Toto období je popisováno jako prostor pro odpočinek, pochopení minulého života a přípravu na další zkušenosti.
Lidé, kteří pracovali s regresní terapií, někdy hovoří o „světě duší“, kde čas neplyne stejně jako na Zemi. Pro některé je to krátká fáze, pro jiné velmi dlouhá.
Měří se to vůbec časem?
Čas, jak jej známe, je pevně spjatý s hmotným světem a s našimi smysly. Měříme jej hodinami, kalendářem, střídáním dne a noci, ročních období. Jenže v duchovních rovinách se tento lineární řád často rozplývá. Tam může čas plynout zcela odlišně – někdy jako by se zrychloval, jindy zpomaloval, a někdy se o něm nedá hovořit vůbec. Proto je i odpověď na otázku „jak dlouho trvá reinkarnace“ vždy relativní a podmíněná tím, z jakého úhlu pohledu se na ni díváme. To, co nám zde, v pozemském životě, připadá jako nekonečné staletí, se v jemnějších úrovních může jevit jen jako kratičký okamžik.
Právě proto se můžeme setkat s tvrzeními, že reinkarnace může proběhnout už během několika dnů či měsíců, pokud je duše připravená a okolnosti vtělení jsou vhodné. Jindy se však hovoří o letech, desetiletích nebo dokonce staletích, kdy duše setrvává v mezisvětě, aby si odpočinula, uzdravila se a zpracovala zkušenosti z uplynulého života. V jistém smyslu tedy nelze stanovit pevnou časovou jednotku – délka mezi zrozeními je individuální, pružná a hluboce spojená s vnitřním vývojem duše.
Existují i moderní pohledy
Někteří psychologové a badatelé tvrdí, že reinkarnace může být spíše symbolickým jazykem naší mysli – způsob, jakým vysvětlujeme opakující se vzorce a traumata. Z tohoto pohledu není důležité, kolik let mezi životy uplyne, ale spíše to, jak rychle jsme schopni zpracovat svou zkušenost a posunout se dál. Jiní výzkumníci, například z oblasti parapsychologie, shromáždili příběhy dětí, které si vybavují minulé životy – a ty často naznačují, že přechod od smrti k novému narození bývá kratší, než bychom čekali.
Každá duše má vlastní tempo
Každá duše má svou cestu, své tempo a své potřeby. Pro někoho je vhodný rychlý návrat, pro jiného dlouhý odpočinek a učení v jemných světech. Jisté je jedno: smrt není konec, ale přechod. Ať už věříte v reinkarnaci doslovně, nebo ji vnímáte jako symbol proměny, může být uklidňující vědět, že naše existence není uzavřená jedním okamžikem.
Možná je lepší než hledat přesnou dobu, ptát se: „Co mohu udělat nyní, abych svou cestu naplnil?“ Protože právě tím, jak žijeme teď, tvoříme nejen svou budoucnost, ale i kvalitu toho, co přijde po odchodu z tohoto života.
